SAMOSTATNOST
Dlouhodobým záměrem naší školy je připravit děti tak, aby byly osobnostmi, které jsou
samostatné a schopné dívat se kolem sebe a vstřebávat co nejvíce nabízených poznatků. Ve
třídách si zároveň osvojují sociální role, předávají si zkušenosti, rozvíjí sociální chování.
Zohledňujeme přitom individualitu, vlastní vývoj a tempo každého dítěte.
Při výchově k samostatnosti využíváme touhy dítěte po poznání a napodobování, jeho
potřebu zaměstnání a úsilí o samostatnost. Vycházíme z vnitřní potřeby dětí učit se, zkoumat
a objevovat nové věci. Očekáváme, že budou schopné vše využít ve svůj prospěch a zároveň
čelit problémům, které život přináší. Zdrojem touhy po samostatnosti je zdravý pocit
sebedůvěry a sebevědomí. Samostatnost je pro dítě velkou výhodou – necítí se bezradné.
Děti jsou vedeny ke spontánnosti a spolupodílí se na tvorbě programu, který rozvíjí myšlení,
komunikaci, tvořivost, pohybové dovednosti, sebeuvědomění a respekt vůči sobě a druhým,
optimální prosazení se ve skupině, schopnost podřídit se, domluvit se a spolupracovat při
společných činnostech. Kromě těchto společensky potřebných vlastností je naší snahou
pěstovat přiměřenou odvahu a schopnost samostatně rozhodovat, jak to vyžadují zájmy a
potřeby jeho i ostatních.
Výchova k samostatnosti neznamená, že si dítě dělá, co chce. Právě naopak. Spolupracujeme
s dětmi jako s rovnocennými partnery. Ke kázni a pořádku vedeme děti uspořádáním a
zavedením denního režimu, který se vyznačuje účelností, pravidelností a přesností. Tvoříme
pravidla a důsledně trváme na jejich dodržování a vyhodnocování.
Efektivním cílem výchovy k samostatnosti je vychovat takové dítě, které se umí chovat a
správně samostatně jednat i tehdy, když mu nic nenařizujeme nebo když ho nikdo nepozoruje
a nekontroluje.
Předcházíme příkazům a zákazům a dětem spíše nabízíme možnosti voleb. Za svou volbu
nesou zodpovědnost. Předkládáme náměty k rozvíjení a vymýšlení variant a objevování
nových forem kreativního vyjadřování. Trénink samostatnosti totiž znamená i rozvoj myšlení
dítěte.
